Ve dnech 21. a 22. března se rozplynul sen o finálovém postupu olomouckých juniorů. Prohra s domácím Kladnem a následný postup Hradce znamenají jediné. Poslední sezóna juniorského volejbalu většiny členů základní sestavy tak nekončí dojemným příběhem, ale hořkou pachutí neúspěchu.
Na začátku sezóny zněl cíl jasně – medaile. Postup základní částí, jak už to tak ve sportovním prostředí bývá, zkomplikovaly nemocnost a zranění. Proto se na posledních dvou turnajích neobjevila základní šestka v plném složení. Na turnaji druhé výkonnostní skupiny ve Zlíně se z plánovaného postupu stalo spíše fiasko. Všechna utkání končí prohrou 0:3 a místo postupu do první skupiny sestupuje Olomouc do třetí skupiny, kterou z nepochopitelných důvodů hostilo Kladno.
Bez jedné z největších opor týmu – Davida Westphala – se hráči akademie v ranních sobotních hodinách vydávají na nekrátkou cestu. V prvním utkání se reprezentanti akademie utkali se Znojmem. Prohraným setem si však snížili jak kvalitu odpočinku, tak čas na rozcvičení před dalším utkáním. Druhé utkání se totiž mělo odehrát v jiné hale, v domácím prostředí kladenských volejbalistů, kteří v prvním setu nedali těm olomouckým šanci. Ve druhém setu se po změně taktiky Olomouc dostala do vedení, avšak v koncovce nebyla schopna zvítězit. Podobný scénář měl i poslední, třetí set, znamenající rozplynutí snu o účasti ve finálové osmičce.
Tady pohádka končí. Veškeré naděje, ambice, snaha a touha se stávají minulostí. Otázky typu: „Co kdybychom trénovali víc? Co kdyby se turnaj zaslouženě odehrál u nás? Co kdybychom byli v plné sestavě?“ jsou zbytečné. Hráči, vědomi si přesahu projektu, jsou o to více zdrceni neúspěchem.
Nešlo ale o naivitu. Šlo o sympatický projekt původních volejbalistů a trenérů VAMu. Kromě hladu po úspěchu šlo především o zábavu. Každý jeden turnaj byl dojemným setkáním bývalých spoluhráčů, zažívajících společně nelehké období dospívání. Sdíleli každý den, každý víkend. Každou výhru, každou prohru. Chvíle smutku i radosti. Tito talentovaní a disciplinovaní hráči představují svým výkonem raritní produkt trenérského dua Štolfa a Vymětal. Ti pod sebou aktuálně mají mladé, nadějné hráče, kteří si naše juniory mohou brát za příklad.
Autor: Dominik Ritli