Je tomu už 8 let od založení původně chlapeckého oddílu. Díky úspěchům a velkému zájmu se však vedení akademie rozhodlo po 4 letech rozšířit svou základnu volejbalistů o kvalitní dívčí zastoupení. První ženské vlaštovky seskupil vedoucí akademie Petr Zapletal, který se rovnou ujal pozice hlavního trenéra. Jeho pravou rukou, tedy asistentem, byl v této sezóně brněnský odchovanec Jakub Spáčil. Zkušenosti a inovativní přístup trenérské dvojice nepopíratelně podtrhují celkovou úroveň trenérského týmu. Skvělá spolupráce a organizační schopnosti jsou důkazem vynikajících výsledků, například v podobě každoročně pořádaných letních soustředění, vánočních turnajů, příměstských táborů a dalších aktivit.
Trenérské dovednosti jsou pouze špičkou ledovce. Čtrnáct registrovaných hráček tvoří výborný kolektiv, tréninkovou skupinu, ale především tým, který tvrdě trénuje každý den a ukazuje nám, že když se spojí touha, píle a radost, může být volejbal mnohem víc než jen sport. Denní tréninky umožňuje aplikační pohybové centrum Baluo. V pondělí je zaměřený na kondiční přípravu. Hráčky mají k dispozici posilovnu, do níž vede pár schodů začínajících nedaleko tělocvičny. Oproti úternímu tréninku, který se soustředí na obranu, se středeční zaměřuje na ofenzivu. Ve čtvrtek a v pátek se náplň tréninku shoduje a hráčky se komplexně připravují v tzv. dohrávkách, což je nejbližší simulace volejbalového zápasu. O víkendových utkáních kategorie U20 a U22 ženy obvykle předvádějí to, co během týdne vypilovaly. Časová oběť nebrání hráčkám ve studiu a neodráží se v jejich prospěchu.
Sezónu 2024/2025 kategorie U20 a U22 zakončují dle očekávání. Z druhé ligy U20 se svěřenkyně Petra Zapletala probojovaly do kvalifikace o první ligu. Do konce soutěže však zbývají ještě dvě kola. Olomoučačky navštíví nedaleký Kojetín a 6. 4. přivítají v domácím prostředí Valašské Meziříčí. Cíle v kategorii U22 byly splněny a VAM Olomouc bude i příští sezónu pokračovat v soubojích například s SK Dansport Praha, VSK Zlín, VKKP Brno a dalšími kluby. Plány se do budoucna zásadně nemění. Spokojenost bude zajištěna jak v případě udržení se v soutěžích, tak i při postupu. VAM se nyní primárně soustředí na budování silných mládežnických kategorií, takže úspěchy přijdou, jakmile žactvo povyroste, a pak akademii zcela jistě neminou.
Dle trenéra by měl tým primárně zlepšit komunikaci na hřišti během zápasu. Z herních činností je slabým místem příjem. „Holky se znají dlouho. V týmu panuje skvělá atmosféra, tým můžeme výborně doplnit i během sezóny, a morálku to vůbec nenaruší,“ říká trenér klubu Petr Zapletal. Nahrávačka a kapitánka týmu Sophia Aridzi se shoduje s trenéry a jako tvůrkyně útoku vyzdvihuje právě ofenzivní činnost. Objektivně bychom podle mě měli ocenit tréninkové a zápasové nasazení, které by mohlo definovat slovo „bojovnost“. Doufejme, že sbírání hráčských zkušeností do budoucna zlepší mentální rozpoložení na hřišti a příjem se po miliontém odbití stane chybějícím článkem skládačky.
Budoucnost týmu pravděpodobně ovlivní očekávané změny na vedoucích pozicích. Dalším faktorem pro vývoj olomouckého volejbalu mohou být studijní plány sportovkyň. Oslabení o 3 hráčky do příští sezóny pravděpodobně prověří hráčskou soudržnost a nabídne příležitost pro méně zkušené, ale stejně nadějné sportovkyně. Také se otevírá možnost posílení klubu z řad budoucích studentek Olomoucké univerzity. „Radši bychom to ale zakládali na výběru z mladších kategorií,“ dodává Petr Zapletal. My doufejme, že se budeme moci i nadále těšit z výjimečných výkonů mladých sportovkyň a že ony samy se budou bavit volejbalem.
Co by rády pronesly hrdinky našeho příběhu? „Volejbal se stal životním stylem a družstvo druhou rodinou. Kromě času na hřišti spolu rády trávíme čas i mimo něj. Každá spoluhráčka je přínosem bez ohledu na věk. Volejbal je kolektivní hra a bez jediné spoluhráčky se neobejdeme.“ „Fanouškům bychom rády vzkázaly, ať nás chodí podporovat na domácí zápasy. Děkujeme fanouškovské základně složené z rodinných příslušníků a za jejich nadšení a odhodlání v podpoře na venkovních zápasech. Bez vás bychom byly poloviční.“
Autor: Dominik Ritli